Kolikrát by se jenom člověku hodil bezedný měšec, skýtající svému majiteli neomezené množství třpytivých penízků! Kolik je jen mezi námi těch, kdo by ho chtěli či potřebovali mít u sebe trvale, a o kolik ještě více je těch, kdo by ho navzdory veškerému svému snažení potřebovali aspoň v některých konkrétních situacích!

Jenže ať chce kdokoliv a jakkoliv, má smůlu. Podobný nevysychající zdroj financí zkrátka neexistuje. A to je vlastně dobře. Protože kdyby existoval, stačilo by pouhých pár zběsile utrácejících jedinců a měli bychom tu takovou hyperinflaci, že by se ceny dotkly hvězd a většina národa by se ocitla v ještě nezáviděníhodnější situaci, než v jaké třeba v současnosti je.

Jenže co si má člověk počít, když potřebuje víc peněz, než kolik jich právě má? Co má dělat ve chvíli, kdy sice předpokládá, že jednou ty peníze mít bude, jenže je nepotřebuje až v budoucnosti, ale právě teď?

Jistě, nejrozumnější by bylo si je vydělat. Jenže jsou logicky případy, kdy je peněz zapotřebí více, než je člověk schopen získat včas poctivou prací.

Na výhru v loterii nebo v nějaké hazardní hře rozhodně spoléhat nelze, ne každému právě v daném okamžiku skoná movitý příbuzný, jehož je jediným a univerzálním dědicem. A pokud člověk potřebuje peníze na zajištění bydlení, neměl by jít ani krást, protože pak by se sice střechy nad hlavou možná dočkal, ale cela v kriminále je sotva tím, po čem po bydlení prahnoucí člověk touží.

A tak si člověk nakonec na velký výdaj, třeba na koupi bytu či domu, prostě musí půjčit. Protože jak už zaznělo, .

Není to sice zase až tak ideální řešení, třeba proto, že bude věřitel časem chtít kromě svých peněz i nějaké ty úroky navrch, ovšem je to to nejlepší z možného.

A právě proto, že se jedná o závazek a do určité míry i ztrátový podnik, je třeba půjčovat si s rozmyslem. Člověk by měl dobře zvážit, jakou půjčku, od koho a za jakých podmínek si vezme, měl by si spočítat nejen to, zda mu půjčené peníze budou na jeho záměr stačit, ale i to, zda je bude moci vrátit.

Stejně však uvažují i banky; a proto jen tak někomu nepůjčí. Žadatele si pečlivě prověřují a mají-li nějaké pochybnosti, jednoduše žádost zamítnou. A tak mnohým lidem nezbývá, než se upsat nějaké té důvěryhodné nebankovní společnosti. Jež nejednou zase až tak přísné limity nemá, jež může nabídnout i něco lepšího než klasická banka. A ani taková nebankovní hypotéka nemusí být špatnou volbou. Ovšem logicky jen tehdy, bere-li si ji člověk s rozmyslem. Protože pokud se snad domnívá, že bude v budoucnu vlastníkem bezedného měšce…